Marc Chagall

Marc Chagall: Cesta umělce mezi sny a realitou

Marc Chagall, vlastním jménem Moše Segal, se narodil 6. července 1887 ve Vitebsku, tehdy součásti Ruského impéria. Město, v němž převládala židovská komunita, a jeho specifické prostředí se staly jedním z hlavních zdrojů jeho umělecké inspirace. Vyrůstal v chudé, ale zbožné chasidské rodině. Otec byl zaměstnancem uzenářství, matka provozovala obchod s potravinami. Již od mládí ho fascinoval svět barev a obrazů, což ho vedlo k rozhodnutí věnovat se umění navzdory počátečním rodinným pochybnostem.

Jeho umělecká dráha začala v rodném Vitebsku, kde studoval na místní umělecké škole. Brzy však pochopil, že pro další rozvoj potřebuje širší obzory. V roce 1906 se proto vydal do Petrohradu, tehdejšího kulturního centra Ruska. Zde se zapsal na uměleckou školu Elizavety Zvantsevy, kde se učil u slavného Leona Baksta, který mu otevřel dveře do světa moderního umění a divadelního designu. Během pobytu v Petrohradě se Chagall seznámil s bohatou ruskou avantgardou a začal experimentovat s různými styly, včetně kubismu a fauvismu. V tomto období také potkal svou budoucí manželku, Bellu Rosenfeldovou, dceru bohatého klenotníka. Jejich vztah byl hluboký a celoživotní, a Bella se stala jeho múzou a častým motivem v jeho obrazech.

Zlomovým momentem v Chagallově kariéře byl jeho odjezd do Paříže v roce 1911. V tomto kosmopolitním městě se ocitl v epicentru uměleckého dění, kde se setkával s osobnostmi jako Guillaume Apollinaire, Blaise Cendrars nebo Robert Delaunay. Paříž mu poskytla svobodu experimentovat a rozvíjet svůj jedinečný styl. V tomto období vznikla mnohá z jeho nejznámějších děl, která se vyznačují snovou atmosférou, prolínáním reality a fantazie, a silným vlivem lidové ruské kultury a židovských tradic. Jeho obrazy z tohoto pařížského období, jako například „Já a vesnice“ nebo „Narozeniny“, již nesly charakteristické prvky jeho umění – létající postavy, zvířata v neobvyklých situacích a syté, zářivé barvy.

První světová válka Chagalla zastihla v Rusku. V roce 1914 se vrátil do Vitebsku, aby navštívil svou rodinu a Bellu. Vypuknutí války mu znemožnilo návrat do Paříže. Během války a následné revoluce se aktivně zapojil do kulturního života v Rusku. V roce 1918 se stal lidovým komisařem pro umění ve Vitebsku a založil zde uměleckou školu. Jeho působení však netrvalo dlouho, protože jeho avantgardní přístup se střetával s oficiálními uměleckými proudy. V tomto období vytvořil také monumentální nástěnné malby pro židovské divadlo v Moskvě, které však byly později zničeny.

V roce 1922 se Chagall s rodinou natrvalo přestěhoval do Berlína, kde se věnoval především grafice a ilustracím. V roce 1923 přijal nabídku svého přítele a uměleckého agenta Amboise Vollarda k vytvoření ilustrací k Gogolovu „Mrtvým duším“. Tato práce mu přinesla mezinárodní uznání. V roce 1933, s nástupem nacismu v Německu, se Chagall rozhodl opustit Evropu a emigroval do Francie. V tomto období se jeho umění stalo ještě více reflexivním a pronikavým, často se obracelo k tématům paměti, ztráty a naděje.

Druhá světová válka ho zastihla opět v nelehké situaci. Kvůli svému židovskému původu a avantgardnímu stylu byl pronásledován. V roce 1941, s pomocí amerických institucí, se mu podařilo uprchnout do Spojených států amerických, kde strávil zbytek války. V New Yorku se Chagallův umělecký styl dále vyvíjel. V tomto období vznikla například monumentální malba „Válka a mír“ pro budovu OSN v Paříži, kterou však dokončil až po svém návratu do Francie. Po válce, v roce 1948, se vrátil do Francie, do Saint-Paul-de-Vence na jihu země. Zde prožil svá poslední léta, plná tvůrčí energie a neustálého objevování.

Během svého života se Marc Chagall věnoval nejen malbě, ale i dalším uměleckým formám. Vytvářel mozaiky, vitráže, tapisérie, keramiku a divadelní kostýmy a scénografie. Mezi jeho nejznámější realizace patří vitráže pro katedrálu v Remeši, pro kostel sv. Štěpána ve Štrasburku a pro synagogu Hadassah v Jeruzalémě. Vytvořil také návrhy pro balet „Petruška“ pro Pařížskou operu a pro operu „Kouzelná flétna“ pro Metropolitní operu v New Yorku. Jeho dílo je charakteristické snovou atmosférou, prolínáním barev a fantazie, silným vlivem židovských tradic a ruské lidové kultury. Zobrazoval létající postavy, zvířata, biblické motivy a scény ze svého rodného Vitebsku. Jeho obrazy jsou plné emocí, radosti i melancholie, a často se v nich objevuje motiv lásky a rodiny, zejména jeho manželky Belly.

Marc Chagall zemřel 28. března 1985 ve věku 97 let v Saint-Paul-de-Vence. Zanechal po sobě rozsáhlé a rozmanité umělecké dílo, které dodnes fascinuje diváky po celém světě. Jeho schopnost propojit snový svět s realitou, jeho barevná paleta a jeho jedinečná vizuální řeč mu zajistily trvalé místo v historii moderního umění.